kontakt
Romana Gogelová
T: 737 539 218
E: gogelovaromana@volny.cz
místo konání kurzů
Centrum Nekky II.
Jižní Svahy - Valachův Žleb 5371
760 05 Zlín I
Romana Gogelová
T: 737 539 218
E: gogelovaromana@volny.cz
Centrum Nekky II.
Jižní Svahy - Valachův Žleb 5371
760 05 Zlín I
Fotky s vlastními příběhy
K Romance jsem chodila na předporodní kurz, který všem nastávajícím maminkám doporučuji. Jako prvorodička jsem se dozvěděla hned několik důležitých informací. Na internetu se člověk v dnešní době dočte mnohé, ale co je vlastně správně? Líbilo se mi, že na kurzu zazněly vždycky praktické informace, které mi několikrát pomohly nejen v těhotenství, ale i při porodu či kojení. Několikrát jsem také navštívila předporodní dechovou přípravu, díky které jsem dokázala správně dýchat při porodu a uvolnit pánevní dno. Naprosto skvělé byly lekce předporodní dechové přípravy v bazénu, v posledních týdnech s největším bříškem to člověku velmi ulevilo. Věděla jsem, že se na Romču můžu kdykoliv obrátit ať už telefonicky nebo osobně. A co se samotného porodu týče, jsme s manželem oba velmi vděční za to, že nás Romanka k němu doprovodila. Porod probíhal naprosto skvěle a rychle. Dokázala nás psychicky zklidnit a podpořit. Pomáhala mi co nejlépe zvládnout každou část porodu, nejen svou přítomností, masážemi zad, prodýcháváním kontrakcí, ale také homeopatiky. Jsme šťastní, že máme krásnou zdravou holčičku. Naše velké poděkovaní patří také skvělé a empatické porodní asistentce Barunce Hořákové a dr. Brychtové, které byly s námi u porodu také a moc nás obě podporovaly. Děkujeme!
Veronika a Jirka Balážikovi
Dobrý den, s paní Gogelovou jsem se setkala díky mé úžasné švagrové, která mi dala při čekání našeho třetího dítěte předplatné na předporodní cvičení. Chodila jsem na dechová cvičení i cvičení ve vodě a obojí jsem si moc a moc užívala. Tam jsem se dozvěděla, že paní Gogelová pořádá i předporodní kurzy. Čekala jsem sice již třetí dítě, ale dvojčata se narodily plánovaným císařským řezem a navíc v jiném městě. O normálním porodu jsem toho tedy moc nevěděla. Po císařském řezu navíc nastaly vážné komplikace a i zotavování bylo velmi náročné.Jediné co jsem tedy věděla bylo, že si přeji rodit přirozeně a že se všeho dos bojím.
Díky paní Gogelové a jejímu kurzu se mé obavy výrazně rozplynuly. Dozvěděla jsem se většinu potřebných informací nejen k samotnému porodu, ale hlavně k Zlínské porodnici, kde jsem se chystala rodit. Velmi jsem se uklidnila a tento klid si udržela i když došlo na přenášení. Nenechala jsem se rozhodit a byla trpělivá. A naše Theunka nakonec na svět vykoukla. Porod byl rychlý a moc pěkný. Jsem šťastná, že jsem jej takto mohla prožít a vím, že velkým dílem k tomu přispěla i dobrá předporodní příprava. Takže moc děkuji a přeji spoustu dalších spokojených klientek.
Ivana Kvapilová
Dobrý den paní Romanko, rada bych vám ještě jednou moc poděkovala za všechny informace a rady které jsem získala díky vašemu skvělému předporodnímu kurzu. Na porod jsem se cítila opravdu připravená a vůbec jsem z něj neměla strach. I díky vašim radám ohledně homeopatie jsem se připravila dopředu a v den porodu, když přišly první bolesti jsem začala dle vašich rad užívat, porod byl pro mě i mého manžela neskutečný zážitek. Vše probíhalo rychle a bez komplikaci, díky radám z vašeho dechového cvičení jsem každou kontrakci prodychávala a zůstala v klidu, a možná i díky tomu to šlo tak rychle. Od příjezdu do porodnice byla naše Beatka za 3 hodiny na světě. Po porodu jsem, opět díky vašim radám s homeo , začala užívat ricinus na tvorbu mléka a kojení jde taky perfektně.
Tímto bych vám chtěla ještě jednou za všechno moc poděkovat a vřele vás doporučuji! :) Jste úžasná!
Martina Trčálková
Předporodní kurz pro mě byl jasná volba. Jelikož jsem čekala své první dítě, chtěla jsem najít ten nejlepší. Paní Gogelovou mi doporučila rodinná známá. Kurz splnil moje očekávání a můžu říct, že ty dvě hodiny pro mě byly vždy velice uklidňující. Paní Gogelová ke každému přistupuje individuálně a velmi mi pomohla při řešení osobních problémů spojených s těhotenstvím.
Přihlášení do tohoto kurzu bylo to nejlepší,co jsem v těhotenství mohla udělat. Romanka mi pomohla už během těhotenství a to vyřešit můj vyšší tlak, několikrát zvládnout nachlazení, sťrevní virózu a vždy mě dokázala dokonale uklidnit. Díky kurzu se taky můj přítel rozhodl jít k porodu,což byla pro mě ta největší podpora a pro něj bylo narození našeho syna ten nejkrásnější okamžik v jeho životě. Romanka byla duchem při celém mém porodu, několikrát jsme si na ni s přítelem vzpomněli,věděla jsem,co se s mým tělem tak nějak děje a byla jsem díky tomu opravdu klidnější, i když je to úplně něco nového,tak se člověk necítí tak “mimo” a je víc v pohodě, věděla jsem,jak mám dýchat,což mi moc pomohlo od bolesti.Nyní už mám po šestinedělí a díky znalostem z kurzu jsem dokázala zamezit počínajícímu zánětu prsu,aniž bych musela navštívit lékaře a mít antibiotika. Můj porod trval dlouho a sem tam to bylo bolestivé a náročné, to nepopírám, ale Bože, ten pocit nekonečného štěstí a lásky,která na Vás na konci čeká a totálně Vás pohltí, je tak úžasný,že jsem nakonec vděčná,že jsem si tím mohla projít. Romanko, já a mí dva Jaroušci Ti děkujeme za vše, co jsi pro nás udělala a zato jak úžasnou práci odvádíš, ať už v kurzu,při józe nebo v práci s homeopatií, no jsi prostě jednička.
S láskou, M+J+J.
Porodu jsem se velice bála, tak asi jako každá nastávající maminka. Abych se tolik nebála, začala jsem chodit na předporodní kurz. Tam jsem se dozvěděla plno přínosných informací, také jsem začala chodit na plavání pro těhotné a dechové cvičení. Našemu Adriankovi se v mojem bříšku tak líbilo, že se vůbec nechystal ven. Jelikož jsem přenášela, tak jsem musela chodit na kontroly do nemocnice. V nemocnici na ultrazvuku jsem se dozvěděla, že Adrianek už váží přes 4 kg, tak jsem z porodu začala mít velké obavy. "Jak to můžu zvládnout?", "Můj první porod a tak velké miminko".
Nakonec jsem Adrianka zvládla porodit do čtyř hodin. ( Vážil 4,53 kg a měřil 52 cm.) Porod jsem měla vyvoláváný. Díky přípravám na porod, personálu v nemocnici, podpoře mého přítele jsem to zvládla. Ale především jsem se snažila správně dýchat, měla jsem zavřené oči a celou dobu jsem myslela na Adrianka, jak je to pro něj také těžké a to si myslím, že mi nejvíce pomohlo.
Daniela Baštincová
Pánové, nastávající tatínkové, rád bych se s Vámi podělil o svou zkušenost z příchodu naší Verunky na svět a zároveň poděkoval paní Gogelové za rady, které k tomuto nezapomenutelnému zážitku vedly. Porod od začátku až po konec trval dlouhých 33 hodin, kdy má paní byla vyčerpána a od malé poraněná, to se prostě někdy stává a je potřeba mamince dát narkozu a zašít. V tomto okamžiku mi porodní asistentka řekla, že Verunka během zákroku bude v jiné místnosti, což se mi vůbec nelíbilo. Proč by proboha měla Verunka být někde sama a pod dozorem cizích lidí, mi proletělo bleskově hlavou a vzpomněl jsem si na metodu bondingu z kurzu paní Gogelové. Bez protestu a s úsměvem mi sestřička malou zabalila do teplé deky a usadila do vedlejšího pokoje, kde jsme spolu strávili jeji prvni hodinu a pul života. Celé tohle malé dobrodružství mě na zbytek života poznamenalo tím nejkrásnějším zpusobem, jak to jen jde a vřele Vám ho nastávající tatinkové doporučuji. Pokud vam to maminka dovoli nebo to vyplyne ze situace je dobre být připravený a mít košili…
Jak to celé vypadalo vidíte sami na fotografii kde je Verunce asi 30min.
Dobrý den, paní Gogelová!
Moc Vás zdravím... Když jsme se naposledy viděly na prohlídce porodního sálu, říkala jsem Vám, že "malá" je v poloze koncem pánevním a tak to i zůstalo až do porodu. Nejhorší pro mě bylo rozhodnout se o způsobu porodu, jako zdravotník jsem si uvědomovala komplikace porodu KP i císařského řezu. Můj gynekolog mně řekl při poslední kontrole, že malá bude větší a že mně bude v ambulanci porodního sálu určitě doporučen císařský řez. Tam mně udělali ultrazvukové vyšetření a zjistili váhu 3260 g a paní doktorka Prusenovská mně řekla, že jsem vhodná adeptka na porod KP, že by tomu nechala volný průběh, pokud by se rozjel porod, tak by to zkusila přirozeně, případně by se udělal akutní císařský řez. Konzultovala jsem to s porodní asistentkou a zdravotními sestrami, které byly pro přirozený porod, manžel a ostatní rodinní příslušníci mně říkali, ať jdu na císařský řez...každou minutu jsem nad tím přemýšlela. V neděli 26.2. před půlnocí mně odtekla plodová voda a do hodiny jsme přijeli do porodnice. Vzali jsme si s manželem nadstandartní pokoj, což jsem hodnotila kladně, člověk tam měl více soukromí. Porod byl velmi náročný, ale myslím, že jsem se rozhodla nakonec správně. Porodní asistentka Holeňáková byla moc fajn, podporovala mě ve chvílích, kdy už jsem to chtěla vzdát. Nakonec se na můj porod přišlo podívat několik zdravotníků a porod si i natáčeli pro studijní účely. Anička se narodila v pondělí 27.2.v 13:03 hod., Apgar skóre měla 10, jen měla hematom na pravé hýždi a musela na chvíli do inkubátoru, protože byla podchlazená. Byli jsme s manželem moc rádi, že to nakonec všechno dobře dopadlo.
Paní Gogelová, moc Vám děkuji za informace z Vašeho předporodního kurzu, ráda jsem na Vaše lekce chodila, jde vidět, že Vás práce baví, že jí žijete a že dokážete Vaše poznatky z praxe převést do těchto lekcí, které byly pro přípravu na porod a šestinedělí velmi přínosné, tak, aby posluchačky zaujaly. Kladně hodnotím i poznatky z homeopatie, sama jsem vyzkoušela Ricinus communis v době, kdy jsem už chtěla vzdát kojení a myslela jsem si, že mám málo mléka.
Přeji Vám hodně pracovních úspěchů a spoustu spokojených maminek navštěvující Váš předporodní kurz.
S pozdravem Karkošková Jana a Anička
Jmenuji se Karolínka Žáčková, narodila jsem se 28. 12. 2016 a spolu s maminkou a tatínkem bych chtěla moc poděkovat paní Romaně Gogelové za její úžasný předporodní kurz, dechové cvičení a cvičení ve vodě. Již během toho, co jsem byla u maminky v bříšku, jsem se vždy moc těšila na další cvičení nebo plavání. Milovala jsem klidný a vlídný hlas paní Gogelové a spolu s maminkou jsme se učili, jak pak co nejlépe zvládnout a hlavně si užít náš velký den D.
I přes to, že jsme v porodnici stihli vystřídat 4 směny, protože po začátku odtoku plodové vody jsem se ještě necítila jít na svět, jsme s maminkou a tatínkem byli pořád klidní a trpělivý. Den a půl jsme vyčkávali, až přijde ta velká chvíle. Během této dlouhé doby jsme zúročili všechny vědomosti získané na kurzu, počínaje informacemi jak porod probíhá až po cenné rady homeopatického plánu a dalších dobrých přípravků doporučených paní Gogelovou. Všechny porodní asistentky, které se o nás staraly, byly moc hodné, ale já nejspíš instinktivně čekala až na tu čtvrtou. Měla úžasn&yacu te; přístup a dobré rady, díky kterým už to pak vše šlo velmi rychle.
Pak nastala ta nejúžasnější chvíle, kdy jsem poprvé viděla mou maminku a tatínka – byla to velká láska na první pohled.
Moc děkujeme, že díky Vám jsme si hezky užívali přípravu na porod i porod samotný.
K + M + K Žáčkovi
Nevím, kde jsem k tomu přišla, ale už od mala jsem v sobě měla "zažraný" obrovský strach z porodu. I proto jsem si celé dětství přála být raději kluk, abych jednou nemusela rodit. Před několika lety se mi to naštěstí podařilo zpracovat tak, že teď už jsem skutečně šťastná, že jsem žena se vším, co k tomu náleží. A přesto v okamžiku, kdy jsem zjistila, že jsem těhotná, tak strach z porodu vykoukl znovu v pořádné síle. Věděla jsem, že s ním musím a chci něco dělat, jinak budou těhotenství i porod utrpení. Současně jsem věděla, že toužím po tom, rodit co možná nejpřirozeněji. Věřila jsem a stále věřím, že příroda to zařídila tak, že ženské tělo ve spolupráci s miminkem si dokážou poradit. A tak jsem začala hledat informace o přirozených porodech - zhltla jsem všechny knížky, na které jsem narazila - Znovuzrozený porod od Michela Odenta, Hypnoporod, Nová doba porodní od Vlasty Marka, Aby porod nebolel od Lucie Suché Groverové a další. A bylo mi jasné, že to jde! Že se dá porodit přirozeně, snad dokonce i bezbolestně, spousta žen takhle rodí a že úspěch spočívá především v mentálním nastavení, prostě je to v hlavě. A při tom všem čtení se můj strach postupně vytrácel a nahrazovala jej právě důvěra v to, že když se mi podaří vypnout hlavu a naprosto se porodnímu procesu odevzdat, tak to prostě proběhne krásně. Pochopila jsem, že základ je maximální možné uvolnění a pocit bezpečí.
Přemýšlela jsem, jak toho dosáhnout. Ideálně rodit v příjemném domácím prostředí s nějakou známou a mně blízkou porodní asistentkou. Jenže na porod doma jsem si jako prvorodička netroufala. Další variantou tedy byla porodnice, ale za přítomnosti zkušené ženy - duly, se kterou bych se cítila bezpečně. Jo, to bude ono. Následující měsíce jsem se snažila takovou ženu najít. Bohužel neúspěšně a už jsem z toho začínala být pěkně nervózní. Tak zatím aspoň absolvujeme předporodní přípravu. Prošla jsem na webu možnosti ve Zlíně a intuitivně vybrala paní Gogelovou. Vzhledem k tomu, že manželova práce nám časově nedovolovala absolvovat její klasický kurz, objednali jsme se na individuální konzultace. Stačily nám nakonec dvě (plus lekce o manipulaci a o kojení absolvované se skupinou) a pokaždé jsme odcházeli naprosto nadšení, plní praktických informací a hlavně pocitu, že to opravdu přirozeně jde a to i v porodnici. Mně ale tato setkání dodala především velkou sebedůvěru, že to zvládnu. I bez duly. Že v sobě mám schopnost i sílu porodit podle svých představ. Navíc manžel teď už po absolvovaných setkáních věděl, jak mi může pomoct, a co se od něj při porodu čeká, a to mě taky uklidnilo. Přestala jsem tedy hledat ženu, která by mě doprovodila, a už jsem se poslední týdny těhotenství soustředila jen na to, abych byla co nejklidnější a co nejuvolněnější a nechala věcem volný průběh. Podpořila jsem to i homeopatiky na doporučení paní Gogelové.
Stanovený termín porodu minul a nic se nedělo. A to i přes doktorkou bez varování a jakéhokoliv poučení provedený Hamiltonův hmat. Ubíhaly i další dny, během nichž už doktorka začala mluvit o umělém vyvolání porodu. To mě vyděsilo, pokazilo by to všechny moje plány a představy. A tak jsem miminko přemlouvala, ať už jde ven a nenechá to dojít tak daleko. Šestý den po termínu jsem pouklízela celý byt, vytřela podlahy a i dvě malá okna umyla. Což společně s poslední předporodní intimní chvilkou s manželem přineslo ovoce. Večer jsem si šla lehnout a za půl hodiny slyším tlumené "LUP". Začíná odtékat voda. Je čirá a teplá. Je půl hodiny před půlnocí a já cítím radostné vzrušení, už je to tu, jsem šťastná, že nebude vyvolávání. Budím muže a hned mu zase říkám, ať ještě spí, že až budu cítit, že je čas jet do porodnice, tak ho vzbudím. V hlavě mám scénáře jiných prvorodiček o mnohahodinových porodech a já chci co nejdéle zůstat v klidu doma. Jenže... v zápětí začínají kontrakce a o nějakých desetiminutových intervalech si můžu nechat jen zdát. Uvědomuji si, že často mám jen sotva minutu nebo dvě na vzpamatování než přijde další vlna. Matně si vybavuji, že paní Gogelová říkala jet do porodnice, jak budou kontrakce po pěti minutách. Tuto fázi jsem nějak přeskočila. No, po půlhodině v posteli mi dochází, že to je asi už opravdu ono a že je to oproti mým představám nějaké rychlé. Takže jestli opravdu chci jet do porodnice, je načase vyrazit, jinak mě čeká domácí porod jak vyšitý. Říkám to manželovi, který už stejně neusnul, podle mých instrukcí dobaluje pár věcí do porodní tašky a hodinu a čtvrt od prasknutí vody vyrážíme, naštěstí to máme do porodnice deset minut. Tam už to jde ráz na ráz a ve tři čtvrtě na tři už mám našiholčičku položenou na hrudi. A jako bonus slyším, jak porodní asistentka říká: "Bez zranění, jenom droboučká oděrka." Jsem šťastná jak blecha a věřím, že tomu značně pomohla i pravidelná příprava hráze s pomocí balónku.
Maličkou mám u sebe, užíváme si první společné minuty a já se při tom přistihnu, jak si říkám, jaký to byl fofr, že jsem si ten porod nestihla ani užít! Měla jsem nachystanou speciální hudbu, aromatické olejíčky, masážní olej, těšila jsem se na pobyt ve vaně... a nějak jsem nic z toho nestihla. Až je mi to skoro líto :-) Ale teď vážně, jsem šťastná a vděčná, že to šlo takhle krásně hladce i v porodnici. Oceňuji, že porodní asistentka i všichni ostatní bez problémů respektovali naše přání rodit co nejpřirozeněji a do ničeho proti naší vůli nás netlačili. Takhle bych mohla rodit každý den...
Poděkování P. Landtová s Valinkou
Velmi ráda bych prostřednictvím těchto webových stránek poděkovala porodní asistentce, paní Gabriele Holeňákové ze zlínské porodnice, která mi v sobotu 14. května pomohla přivést na svět naši malou holčičku. Za její lidský přístup, velmi příjemný tón hlasu, který mě, jako matku-vyčerpanou bolestí-neuvěřitelně uklidňoval, ale i ta správná slova v pravou chvíli.
Finále příchodu na svět našeho malého andílka nebylo vzhledem k náhlé rychlosti právě obvyklé, ale díky Gábince a jejímu profesionálnímu jednání, bez špetky nejistoty či zaváhání, vše proběhlo hladce a šťastně. Při tom všem měla stále čas mluvit na mě tím svým uklidňujícím hlasem, který mi dával jistotu, že má vše pevně v rukou.
Každé mamince bych přála v této náročné životní chvíli potkat takového člověka.
Děkujeme!
Valinka s maminkou
Naše poděkování patří stejnou měrou i Romance Gogelové, která při mě stála už v době, kdy naše miminko bylo jen velkou touhou a potom po celý čas až do porodu.
Romanko, díky za čtyřlístek, za rady-nejen ohledně homeopatik-které mi usnadnily cestu od chtění a touhy, přes celé těhotenství, až k rychlému porodu, a v neposlední řadě za úžasné hodiny cvičení a dýchání, které z celého srdce doporučuji všem maminkám.
S velkou radostí se chceme přidat k řadě těch, kteří se díky těhotenství seznámili se skvělým člověkem – porodní asistentkou Romanou Gogelovou. Na základě několika mimořádně pěkných recenzí na internetu jsem se v prvním těhotenství rozhodla, že budu chodit na těhotenskou jógu a předporodní kurz právě k Romče. Díky tomu jsem natrefila na ohromně pozitivního, laskavého a pokorného člověka, který dovede podpořit a má ohromné znalosti a zkušenosti, o které se ochotně podělí. Každé setkání s Romčou mě ohromně nabíjelo stejně jako manžela, dozvěděli jsme se spoustu užitečného a ve cvičení jsem si mohla nacvičit, jak (nejen u porodu) správně dýchat, uvolnit se, relaxovat, což bylo vzhledem k mému pracovnímu vytížení, naprosto skvělé. Pak jsem ještě chodila i na poporodní cvičení, které mi pomohlo se dostat do formy a být za to pochválena od samotného primáře Skalky. S nadsázkou mohu říct, že už proto bych nejraději byla buď pořád těhotná, nebo po porodu.
Romče spoluvděčíme s manželem za naše dvě krásné holčičky. Těhotenství prakticky probíhala bez potíží, a když se náhodou něco vyskytlo, Romča hned poradila nějaký „zlepšovák“, aby to zmizelo nebo se to snášelo lépe. Doporučila homeopatika nebo nějaké přírodní prostředky na pálení žáhy, nevolnosti, nachlazení, stresové situace apod. Oba porody proběhly ve Zlíně.
První porod nebyl jednoduchý. Před ním mi byl tehdy nápomocný akupunkturou taky skvělý doktor Minařík. Měla jsem 2-3 týdny před porodem časté bolestivé poslíčky a absolvovala dva plané výjezdy do porodnice, takže když jsem začala lehce krvácet, konečně se zdálo, že by to mohl být skutečně porod. Už noc předtím jsem měla bolesti a ráno jsme vyjeli do porodnice, kde jsem byla otevřená na 5 cm, a slibovali mi rychlý porod. Porodila jsem však až po dalších 10 hodinách včetně 2 hodin tlačení. Nepomohlo ani „prasknutí“ plodové vody. Na další otvírání i prohřátí spíš pomohla teplá vana, ale i tak bylo zapotřebí spousty oxytocinu. Nejobtížnější bylo tlačení a taky, že u mě s manželem byla obvykle přítomna bezradná žákyňka místo porodní asistentky (musela se věnovat jinému porodu). Spolu s dcerou jsme to nakonec vybojovaly, i když jsem po domluvě s porodní asistentkou už musela tlačit i mimo kontrakci poté, co se personál začínal chystat na jiné varianty ukončení porodu. Naštěstí se dcerce celou dobu dobře dařilo díky tomu, že měla dost kyslíku při porodu, jak jsem měla natrénované od Romči dýchání do břicha. Dcera totiž procházela porodními cestami s ručkou u obličeje a celou mě potrhala. Byla v pořádku, proběhl dvouhodinový bonding s přiložením k prsu, jen jsem ji neměla u sebe první noc a část dne (na kojení mi byla přinášena), protože moje rekonvalescence byla náročná. Na Romčino doporučení mi pomohly domácí návštěvy jiné porodní asistentky Radmily Dorazilové a Romčino poporodní cvičení. Nakonec se ukázalo, že obtížný porod (dcera se do porodních cest špatně narotovala) nejspíše souvisel s velkou břišní diastázou (rozestupem břišních svalů).
Druhý porod probíhal tak, že jsem ráno opět lehce zakrvácela a pak jsem měla dopoledne výraznější bolesti, odpoledne ustaly a večer se vrátily ve větší intenzitě a frekvenci. Celý den jsem byla se starší dcerou doma, tak jsem nestačila ani měřit délku kontrakcí ani intervaly. Od Romči jsem měla za úkol dát si dobré jídlo a trošku vína. Večer se pro dcerku podařilo zajistit hlídání, takže po dlouhém loučení a kratičkém dobalení tašky do porodnice, když už se objevil i pocit na tlačení, jsme s manželem rychle vyrazili do porodnice. Poté, co při příjmu porodní asistentka s lékařkou zjistili, že už jsem úplně otevřená, rychle jsme se přesouvali na porodní sál a manžel měl co dělat, aby to stihl. Tlačení chvíli trvalo (asi že měla malá pupečník okolo krčku), při hledání polohy se nakonec nejlepší ukázala poloha na zádech a po 45 minutách od příjmu se narodilo naše druhé zlatíčko. Opět proběhl dvouhodinový bonding s přiložením k prsu (tentokrát oproti prvnímu porodu bez mytí miminka), při kojení ještě dotepával pupečník. Dceru jsem si vymohla na pokoj prakticky hned. Ještě několik hodin jsem nemohla uvěřit, že jsem po porodu a za několik dní mi ani nepřipadalo, že jsem rodila. Určitě tomu napomohlo na doporučení Romči tejpování břišní diastázy u šikovné a ochotné fyzioterapeutky Dobry Slončíkové během těhotenství i pak po porodu.
Petra, Martin, Tonička a Bětuška
Jako čerstvě šťastná maminka bych se ráda podělila o svůj zážitek, který bude doufám povzbuzením a dodáním si sebedůvěry v tento jedinečný okamžik.
Můj první porod proběhl U Apolináře v Praze, kde jsme v té době žili a mám na něho silně negativní zážitek. Epidurál mi nabídl ihned při příjmu, aniž bych měla velké bolesti (přišla jsem s pravidelnými kontrakcemi po 5 minutách a otevřením na 3 cm) a k jejich velkému překvapení jsem ho odmítla. Když porod nepostupoval rychle dle představ lékařů, rozhodli (beze mě) o prasknutí plodové vody a napojení na oxytocin. Při tom jsem musela ležet celou dobu na lůžku na zádech, ačkoli jsem opakovaně říkala, že je pro mě tato poloha daleko více bolestivá a že bych ráda polohu změnila alespoň na bok. V závěru porodu (cca po 12h na porodním sále) byly dávky oxytocinu tak časté a intenzivní, že už jsem nerozeznávala, co je kontrakce a co není a byla jsem v permanentní bolesti totálně vyčerpaná. Kromě toho jsem zažívala strach, protože jsem vůbec nevěděla, co se děje a co se bude dít a proč se to děje. Závěr byl takový, že miminko bylo vytlačeno Kristellerovou metodou za pomocí několika sester a týmu lékařů. Důsledkem toho bylo kromě nástřihu hráze velké vnitřní poranění v porodních cestách a samozřejmě silně bolestivý a náročný závěr porodu. František se naštěstí narodil zdravý. Po tomto zážitku jsem měla pocit, že už v životě nechci další porod zažít.
Po letech však negativní pocity odezněly, protože štěstí z dětí přeci jen převáží všechna negativa a tak jsem po 5 letech znovu otěhotněla. Několik měsíců před porodem jsem věděla, že se musím na porod dobře připravit, a to zejména psychicky, protože to je podle mne základ úspěchu celého porodu. V té době už jsme žili ve Zlíně, takže jsem se spojila s Romanou Gogelovou, na kterou jsem dostala referenci od mé příbuzné. Využila jsem u ní osobní konzultaci a na její doporučení jsem užívala homeopatika Rescue Remedy a další homeopatika podporující přípravu porodních cest. Kromě toho jsem navštívila její vybrané lekce předporodní přípravy a využívala cvičení před porodem. Protože jsem hlavně stála o asistenci u porodu se zkušenou porodní asistentkou, paní Gogelová mi doporučila porodní asistentku Petru Hubáčkovou, se kterou jsem se cca 14 dní před termínem porodu začala porod intenzivně připravovat. To obnášelo především konzultace, sdělení si přání a porodního plánu a masáže dělohy cca 2x týdně. Po masáži nastaly někdy menší, někdy intenzivnější, bolesti v podbřišku, které však vždy ustaly. Po čtvrté masáži však bolesti neustaly a staly se pravidelné, tak jsme raději přijeli do porodnice, kde bylo zjištěno, že jsem otevřená na cca 7-8 cm. To bylo 19.7.2015 někdy po 15h. Bolesti jsem měla cca po 4-5 minutách pravidelné, ale byly snesitelné, potřebovala jsem je akorát vždy pořádně rozdýchat (a na to mi velmi pomohlo cvičení u paní Gogelové :-)) a zaujmout pro to vhodnou polohu. Mimo kontrakce jsem byla zcela při vědomí, svěží, schopná komunikace a všeho, co bylo potřeba. Na porodním boxu jsem mohla využít vanu, lůžko, balon a matraci na zemi. Kromě několika vertikálních poloh jsem nejvíc využila matraci na zemi, kde jsem mohla měnit polohy na všech čtyřech, v podřepu nebo v kleče. Výsledkem toho bylo, že v 17h jsem byla otevřená na 10 cm a nechali jsme odtéct plodovou vodu. Po odtoku plodové vody jsem zažívala daleko intenzivnější tlak a bolesti, ale opět pouze při kontrakci. Mimo kontrakce jsem byla neustále v pohodě a v klidu a mohly jsme se s porodní asistentkou domlouvat, jaký postup zvolíme dále. V tuto dobu nám nejvíc pomohla poloha ve stoje rozkročmo „závěs na manžela plnou vahou“, která pomohla děťátku vstoupit do porodních cest. Když jsem si pak chtěla na chvíli odpočinout na matraci v lehu na boku, zjistili jsme, že můžeme rodit a v této poloze jsme asi na 3 kontrakce (během 10-15 minut) porodili děťátko, které mi ihned položili na bříško, zabalili a nechali jsme dotepat pupečník. Navíc k velkému překvapení jsme zjistili, že to je holčička (během těhotenství jsem nevěděla, co čekáme) – Eliška!!! Placenta vyšla ven ani nevím jak. Protože jsem neměla nástřih hráze ani žádné vážné poranění, tak jsem z matrace sama s dítětem v náručí odešla na lůžko, kde proběhl s manželem a s děťátkem asi 2h bonding, na který jsme si pak mohli přivézt i Františka a seznámit ho tak s naším novým přírůstkem. Eliška byla nesmírně bdělá a celou dobu při bondingu si nás zvědavě prohlížela a my na ni, bylo to neuvěřitelné! Když jsem jí nabídla prs, okamžitě se k němu přisála a jen tak ho nepustila :-).
Mým přáním bylo zažít přirozený porod, bez oxytocinu, bez nástřihu hráze, bez jakýchkoli vnějších zásahů lékařů a udělat tak nám i děťátku krásný a neopakovatelný zážitek – člověk přeci rodí jen párkrát za život – a toto se nám skutečně povedlo!!! A to vše díky Romaně Gogelové a péči Petry Hubáčkové a samozřejmě přívětivého přístupu týmu na porodním sále zlínské porodnice. Po svém prvním porodu jsem nevěřila, že to někdy budu schopná zažít a skutečně možné to je. Romčo a Peťo velmi vám za vše děkuji!!!
S velkou radostí i úlevou se podělím i já se svým porodním příběhem. Třeba někoho povzbudí.
S úlevou to proto, že mám na porod jen pozitivní vzpomínky. Naše holčička si vybrala za svůj den příchodu pátek 29. 5. 2015, tři dny po stanoveném termínu.
Ale začnu pěkně popořádku. S manželem jsme si řekli své ANO, nebyl pak důvod už nic odkládat, oba po třicítce, takže jsme si říkali, že budeme rádi, když do roka otěhotním. K našemu milému překvapení se tak stalo hned do dvou měsíců, a tak se nám svět otočil o 180 stupňů, no tedy hlavně mě. Do té doby jsem byla naprosto nezávislý člověk, do večera v práci, takže co přišlo na řadu jako první, bylo zvolnění tempa především v práci. A to co jsem si nedokázala dlouho představit, najednou plynule šlo. Místo toho jsem svou energii vložila do příprav, aby příchod naší maličké byl co nejsnadnější a nejlépe co nejméně bolestivý. Mám ráda věci pod kontrolou, takže jsem někdy dojímala své kamarádky, které už děti mají. Smály se, že mateřství a věci s tím spojené nejde naplánovat. A já záměrně s nadsázkou začala hlásat, že budu mít porod krásný, dítě hodné a budu moci brzy nastoupit na částečný úvazek. Dokonce po mých načerpaných informacích na internetu jsem jim sdělila, že jsem se rozhodla nemít u porodu nástřih a ani zranění. Hleděli na mě tak, že jsem si uvědomila, že teď si už vážně můžu dovolit mít maximálně dva kosmetické stehy J
A můj porod byl krásný! A bez žádného poranění!!! Za to vděčím třem osobám. Mému manželovi, který prožíval všechno se mnou (ba dokonce se mnou musel i prodýchávat kontrakce), skvělé paní Romči Gogelové a výborné porodní asistence, která to se mnou uměla skoulet a věděla, kdy povzbudit, ale i být ke mně v určitém momentu pořádně direktivní J
Každé těhulce rozhodně doporučím předporodní kurz u pí. Gogelové. Je to člověk, který je na pravém místě, pro toto povolání se zřejmě narodila. Když jsem na ni dostala doporučení od mé kamarádky, přišlo mi, že musí přehánět, jak o ní hezky mluvila. Hned po první lekci jsem věděla své. Odcházela jsem z kurzu nejen s důležitými informacemi o porodu, kojení atd., ale především uklidněná, že všechno půjde jak má, že to zvládnu a začala jsem se na porod snad i těšit. A je skvělé, že se kurzu mohl zúčastnit i manžel. Těhotenství se mnou prožíval i před kurzem, ale pak jako by byl více odhodlaný být u porodu a chtěl mi o to více být oporou. A taky pak v den DÉ nebyl z ničeho překvapený a vždy skvěle reagoval.
Taky stojí za zmínku, to co mi myslím hodně pomohlo k rychlejšímu porodu. A to jsou homeopatika (poradila mi pí. Gogelová, do té doby jsem o nich nic neslyšela), čaj z maliníku, cvičení s Aniballem a důvěra v samu sebe i porodní asistentku.
Tímto ještě jednou děkuji paní Gogelové za nevšedně milý přístup i zkušené rady.
Zdeňka, Radek a Valinka
Jmenuji se Nellinka a přišla jsem na svět 23.5.2015 po spontánním porodu bez komplikací a mamince jsem v tom usilovně pomáhala. Měřím 47 cm a vážím 2, 860 g a těším se, že jsem už na světě.
Moje porody budou vždy patřit k těm nejkrásnějším a nejsilnějším zážitkům v mém životě. A nejen proto, že na jejich konci jsem konečně držela v náruči své úžasné holčičky, ale taky díky obrovské podpoře ze strany Romanky Gogelové. Je to úžasný člověk, přesně na svém místě. Je vždy pozitivně naladěná, příjemná, ochotná poradit a pomoct. Díky jejímu předporodnímu kurzu jsem se na první porod snad i těšila. Ta úterní odpoledne jsem si velmi oblíbila, až mi bylo líto, že jich není víc. Získala jsem jistotu a důvěru, že vše půjde hladce a nemusím se ničeho bát. První porod začal odtokem plodové vody, kontrakce přišly o pár hodin později. Od prvních kontrakcí do posledního zatlačení uběhlo sice 7 hodin, ale vše proběhlo bez komplikací a personál v čele s Romankou byl velmi vstřícný a příjemný. Celé své druhé těhotenství jsem s humorem říkala, že ten druhý porod bude rychlý a pohodový :-). Byl pátek, měla jsem dva dny před termínem. Ráno jsem šla na kontrolu a paní doktorka řekla, že se vše krásně chystá. Po poradě s Romčou jsme raději odvezli starší dceru k babičce, zašli jsme s manželem na procházku a na večeři a pak jsem si doma lehla. Netrvalo dlouho a odtekla mi plodová voda. Za 20 minut začaly kontrakce, rovnou po 4 minutách, tak jsme jeli do porodnice. V porodním boxu jsme byli necelou hodinku než Natálka vykoukla na svět, narodila se za 5 minut 12. Vše proběhlo opravdu rychle (2 hodiny), v pohodě, tak jak jsem si přála.
Přeji všem maminkám, aby pro ně byly jejich porody kouzelnými a nezapomenutelnými zážitky, tak jako pro mě.
Romanko, děkuji za vše!
Edita Vajdáková
(3,42 kg a 52cm)
Než začnu psát o zážitku ze svého porodu, tak napíšu něco o tom, jak to začalo....
S manželem jsme se dohodli, že začneme pracovat na svém prvním štěstí. Zadařilo se hned první měsíc našeho snažení. Počáteční nevolnosti v těhotenství neměly naštěstí dlouhého trvání, tak jsem se mohla začít těšit na našeho potomka. Mé těšení se ale změnilo v strach. V krvi mi našli CMV, následovala genetika - tam možnosti, co by bylo kdy...kdyby se CMV prokázalo i v plodové vodě. Následoval odběr plodové vody. Pak dlouhý měsíc neskutečného strachu a čekání na výsledky. Během tohoto měsíce jsem si říkala, mysli pozitivně, miminko vše cítí a vnímá. Nějak jsme to s manželem vydrželi, i když mě hodně často napadaly černé myšlenky, co když... Konečně jsme se dočkali dne, kdy jsme jeli na výsledky. Vše bylo v pořádku a....a čekali holčičku! Pak už jsem se konečně opravdově začala těšit víc a víc. Přihlásila jsem se do předporodního kurzu Romany Gogelové. Neskutečná paní. Z kurzu jsem chodila vždy pozitivně naladěná a na porod jsem se díky ní začala těšit. Vůbec nás nestrašila, že porod je takový či makový. Dovídaly jsme se jen pozitiva. Vždy dodala: ,,Kdyby bylo něco špatně, od toho tam jsme my a vše řešíme!" Takže jsem si řekla, čeho se bát?
Termín porodu se blížil. Neskutečně jsem se na tento den těšila. Dokonce jsem se těšila i na samotný porod. Vždyť už nebudeme dva, ale tři. Asi týden před porodem jsem měla první poslíčky. V týdnu mi začala pomaličku odtékat hlenová zátka. Tak už jsem čekala, kdy to přijde.
V neděli jsem si ještě sama zajela nakoupit. Nic mi nebylo. Odpoledne jsme šli s manželem na dvouhodinovou procházku do lesa. No a to byl spouštěcí manévr. Sice pořád nic, večer jsem se napráskala chlebem a nevím, čím vším. Asi si tělo sbíralo energii :-D. Kolem půl 10 večer mě začalo bolet a stahovat břicho. Bylo to úplně jiné, než poslíčci. Bylo to silnější a i bolestivější. Došla jsem za manželem a říkám mu, že už je to tu a že asi pojedeme. Manžel od té doby neusnul. Já si měřila po kolika minutách mám kontrakce - po 10 min. Kolem půlnoci jsem měla průjem. Hmmm tak asi nerodím, to je jen průjem, proto mě bolelo břicho. Ale ta bolest byla. Manžel říkal: ,, Víš co ti říkala RG v kurzu, dej si vanu a uvidíme. " Tak jsem se tedy naložila na hodinku do vany. Nic nepřestalo, ale začalo se to pěkně rozjíždět. Volám PA Gabči Holeňákové, ta mi řekla, ať ještě vydržím hodinku - buď se to rozjede nebo zastaví. To už jsem měla kontrakce každých 8min. Tak tedy o půl 3 ráno jsme se vydali do porodnice. Byla jsem otevřená na 4cm, tak už si mě tam GH nechala. Dostala jsem klystýr. Pěkně jsem se vyprázdnila. Pak už za mnou na pokoj došel manžel. Dostal kafíčko :-) Já si dala sprchu. Pak už jsem byla na lehátku, kde mi natáčela KTG a samozřejmě, že se mnou i dýchala. Oblíbená poloha PA na ,,všech čtyřech" mě taky neminula. Naštěstí mě při této poloze PA pěkně masírovala záda. Krásně mě to uvolnilo. Pak následovala vana s levandulí. Tam jsem se měla dootevřít a měla mi i odtéct plodová voda. Otevřela jsem se, ale voda mi neodtekla. Už mě to ale strašně nutilo tlačit. Tak mi PA řekla, ať teda tlačím. Voda mi odtekla až někdy po 8 hodině ráno.
Nastala doba, kdy jsem už jen ležela na lůžku a tlačila. Manžel mě celou dobu držel za ruku a uklidňoval mě. PA krásně na malou volala: ,,Vendulko pojď za náma, už tě čekáme." Síly mi docházely, tak mi napíchli něco na povzbuzení kontrakcí. Pořád to ale nešlo. Druhá PA mi tlačila na břicho a malou vytláčela ven. Všechno se dalo snést. Už jsem ani nevnímala, jestli to bolí nebo ne. Hlavička se nám maličko zasekla a malá nešla ven. Nakonec se to podařilo bez nástřihu v 9:54 a prcek byl tu. Ihned mi ji položili na hruď. Byla tak malinká a bezbranná. Hned nabrala krásnou růžovou barvičku. Do očí se mi vlily slzy. Bylo to něco krásného a úžasného. Celý porod byl moc krásný.
Po chvilce Vendulku odnesli zvážit....hrdý tatínek šel s nimi. Já mezitím porodila placentu a následovalo šití menších ranek. Pak došel novopečený tatínek se svou dcerou a řekl, že váží 3420g a měří 52cm. Vendulku vyslekli, nechali jen v plenenčce(bonding) a GH mi ji přiložila k prsu, aby se přisála. Zakryla nás peřinou, protože mi byla zima. Malá se krásně hned přisála. Byla to nádhera a nádhera je to s ní doteď.
Prostřednictvím tohoto článku bych moc chtěla poděkovat PA Romaně Gogelové za skvělou předporodní přípravu, PA Gabči Holeňákové že to se mnou vydržela a krásně se o mě starala během porodu. A hlavně chci poděkovat mému manželovi, že byl celou dobu se mnou a podporoval mě.
Abych pravdu řekla, už se těším na své druhé těhotenství a následně i na druhý porod. Ze své dobré zkušenosti vím, že se není čeho bát. Hlavně je to nádherná věc, která nás s manželem ještě více spojila.
Magda Drábková
Natalka se narodila 19.9.2014 a Sabinka 15.12.2009
Radi bychom podekovali pani Gogelove za uzasne predporodni kurzy. Nejen, ze byla schopna nam na vsechny zvidave otazky odpovedet, ale ceho si cenime jeste vic, ze z tehle uzasne osubky cisi strasne moc pozitivni energie. Pani Gogelova je vzdy usmevava a v dobre nalade, proto i kdyz jsem ji navstivila v porodnici po porodu stacilo mi par vterin, kdy se na me usmala a musela jsem se usmivat take. Na kurzech teorii doplnovala zkusenostmi z mnohalete praxe a jak jinak jsme se mnohokrat zasmali, i tatinci. Kdybych mela jit opet na kurz, nerozmyslela bych se ani vterinu a sla k pani Gogelove.
Dekuji zaroven za rady a informace kolem homeopatie. Vždy, kdyz potrebuji poradit , pani Romana mi velmi ochotne a rychle odpovi.
Rada bych take podekovala pani Eve Pistekove, ktera byla i u meho druheho porodu. Profesionalka a uzasny človicek v jednom. Mam za sebou dva uzasne porody a verim tomu, že takove byly pravě diky pani Eve. Ne nadarmo na ni slycham samou chvalu, je opravdu uzasná. Dekujeme !
Dekujeme jeste jednou
E+M+N+S Cigankovi
Davídek-narozen 26.3.2013 v 10:40, délka 52cm a váha 4800g.
Kontrakce mi začali ve 03 ráno. Pozvolna v delších intervalech. Voda nepraskla, takže jsem zůstala doma a polohovala se. Dýchala si na pravém i levém boku, v sedě a nejvíc v kleče s vystrčeným zadkem a mírně se u toho pohupovala. Když už byli kontrakce po 5 minutách, jeli jsme do porodnice (to bylo v 7 ráno). Byla jsem už na 7cm otevřená (přisuzuji to poloze v kleče). V nemocnici mi dali klystýr (ten mi udělal jenom dobře), sprcha a šlo se do porodního boxu. Tam už byli kontrakce intenzivní, ale pořád jsem se prodýchávala a tím to šlo vydržet. Hlavně jsem si řekla, že už to graduje, že je to cesta k cíli vidět miminko. Praskli mi vodu a samotné tlačení netrvalo dlouho. Asistentky mi byli k službám a radili jak tlačit, jak dýchat, co dělat. Šla jsem to toho naplno i s tím pocitem, že se roztrhnu. Malý vyletěl jak špunt. A že ho bylo kus. Faldíky měl úplně všude. Byl krásně baculatý. Porodila jsem už měsíční dítě:-) Nádherný pocit.
Doufám, že druhý porod bude taky tak rychlý a bezproblémový.
Na vánoce 2013 jsme dostali od Života dárek. 20. prosince se nám narodil krásný zdravý chlapeček. Od poloviny těhotenství nás (všechny tři) provázela p. Gogelová a jaksi samovolně se stala laskavou vílou průvodkyní a rádkyní, která vždy "ví". Tedy, nechali jsme v její předporodní přípravě uspokojit všechny otázky rozumu, co se fyziologie porodu atd. týče. Pak si "nacvičili" organizační složku přímo ve zlínské porodnici (což připadlo spíše na tatínka a ukázalo se být při premiéře v e l i c e užitečným). Ale hlavně ... získávali vnitřní jistotu, že až se malý začne klubat na svět bude to krásný zážitek a úplně přirozený děj. A byl, skutečně! Vše se odehrálo v klidu, nečekaně rychle, na den přesně dle ultrazvuku. Ačkoli patřím spíše k lidem, kteří nemají důvěru v instituce, kupř. právě v nemocnice, porodnici mohu vyjádřit pochvalu. Potkala jsem tam lidi sympatické, vlídné, vstřícné a profesionální. Na porodním sále paní porodní asistentka i pan doktor byli ohleduplní, jasní ve všech instrukcích a vytvořili atmosféru, která nerušila, na naše přání nás nechali s maličkým o samotě... Dnes se těším, že další porod (bude li) si skutečně užijeme. A přijedeme včas!
Nastávající maminky, které možná trošičku pochybujete anebo bojujete s obavami, doporučuji vám, seznamte se s paní Romanou. Pomůže vám zaručeně prosvětlit tyto vzácné měsíce a když ji budete pozorně poslouchat, uvědomíte si, že k porodu vlastně ani nic vědět nepotřebujete, stačí mít důvěru, příroda si ví rady sama. Jen když se ji nekladou do cesty překážky (což by právě negativní očekávání mohlo být). Anebo vyzkoušejte odpolední hodinky cvičení dechu, tam se člověk krásně zbavuje zbytečných myšlenek a osvěží tělo! Také homeopatika se mi výborně osvědčily, a s těmi by Vám p. Gogelová jako znalkyně jistojistě ráda poradila.
Všem maminkám přeji hodně štěstí! Paní Gogelové děkuji za inspiraci, jak svou práci povýšit na poslání a šířit tak radost do světa.
Šimon Kos, narozen 1.1.2014 v 05:30, porod přirozený, první mimčo 2014 ve Zlíně.
Už v těhotenství jsem věděla, že porod vytouženého miminka si chci užít a ne ho přetrpět, či jen nějak vydržet. S tímto odhodláním spolu s dobrou náladou jsem přijela i do porodnice.
Díky předporodnímu kurzu paní Gogelové jsem věděla co očekávat a jak si tento životní zážitek zpříjemnit. Celým porodem jsme procházeli za zvuků oblíbené hudby, příjemné vůně a za skvělé péče a podpory porodní asistentky Markéty Žáčkové. Kontrakce byly díky naučenému dýchání (opět z kurzu paní Gogelové) krásně zvládnutelné.
Vzpomínám na porod jako na naprosto kouzelný, krásný zážitek, na jehož konci jsem v náruči držela svého milovaného syna Šimonka.
Jana Kosová 2014
Příchod naší Amálky na svět nebyl zrovna nejjednodušší, ale díky vašemu kurzu ( kde jsme získali cenné rady) a úžasné práci personálu KNTB, se vše podařilo.
Veronika Skřivánková
Valentinka se narodila 10.3.2014, je to naše první miminko, které se nám zadařilo hned na první pokus :-) Porod jsem chtěla co nejvíce přirozený, proto jsem se snažila nenechat nic náhodě. Těhotenství bylo pohodové, bez komplikací, bez stresu. Snažila jsem se být aktivní, chodila jsem cvičit na balónech, plavat a s manželem jsme prošli předporodní přípravou paní Gogelové, což považuji za velmi důležitý aspekt, který jistě přispěl k mému nádhernému porodu. Předcházel mu homeopatický plán, také jsem používala maliník, lněné semínko a s Epi-no jsem nacvičila 30cm. Porod začal přirozeně kontrakcemi 39+4, během dvou hodin jsem díky radám PA Gogelové byla z 1cm otevřená na 7-8cm. Veškeré mé plány s aromaterapií, vanou a hudbou šly sice do kytek, ale odměnou mi byl tichý, klidný a rychlý porod, který trval celkem 4,5 hodiny a malá byla venku na 3 kontrakce, ani jsem se nestihla zapotit. Krásný zážitek, který přeji všem.
Veronika Gazdošová
(3,9kg+53cm)
Ráda bych se podělila o své zážitky z porodu. Paní Gogelovou jsem poznala na předporodním kurzu, kde nás učila dýchat k porodu. I když jsem nakonec rodila císařským řezem, jsem moc ráda, že jsem se o paní Gogelové dozvěděla. Umí člověka naplnit klidem a dodat sebedůvěru, takže se maminka na porod nakonec těší:). Jako snad každá budoucí maminka jsem měla veliké obavy, které byly nakonec zesílené kvůli plánovanému císařskému řezu. Rodila jsem ve stanoveném termínu v nemocnici T. Bati ve Zlíně. Operační tým vedený paní asistentkou Grossmannovou byl velice profesionální, všichni se na mě usmívali, dodávali mi odvahu a pocit klidu. Jelikož jsem měla spinální anestezii, dovolili mi přiložit hned po narození syna na hruď. Je to krásný okamžik, který se běžně maminkám při císařským řezu nenaskytne. Následná péče na oddělení šestinedělí byla taktéž skvělá. Tamější sestřičky i lékařky ze 4. patra jsou úžasné a umí podpořit maminku, i když není zrovna stoprocentně fit fyzicky ani psychicky. O dětičky se tamější personál umí postarat výborně a poradí, jak o ně pečovat. Pro některé je práce celoživotním posláním. Takový pocit mám u Romči Gogelové, která je takový anděl strážný na tomto patře. Vždy si najde čas si maminku vyslechnout, má uklidňující hlas a neuvěřitelně rychle se jí dařilo ztišit mého klučinu, když jsem zrovna neměla sílu. Jelikož jsem se brzy na toto patro vrátila kvůli zánětu prsu, tentokrát strašně vysílená a v horečkách, ještě více s díky vzpomínám na laskavou péči o mě a mého syna od místního personálu. Jakmile jsem se postavila na nohy, s chutí jsem přijala nabídku chodit na cvičení pánevního dna k paní Gogelové. Už je tomu dva roky a musím říct, že cvičení mě hodilo do formy. Každý týden se těším na fyzické i psychické dobití u Romči Gogelové, kde se s ostatními maminkami vždy odreagujeme.
Iveta Pernická
Porodu jsem se hrozně bála. Ale díky paní Gogelové, ke které jsem chodila na cvičení a později i na předporodní kurz, jsem se bát přestala. Porod byl naprosto bezproblémový, asistentky i pan doktor byli skvělý. Byl se mnou i můj manžel, který mě velice podpořil. Zůstali nám na to krásné a nezapomenutelné vzpomínky.
Iva Svobodová
Jak jsem potkal anděla
Každý máme svého anděla strážného. Já mám anděly dva. Toho druhého jsem uviděl 5. 2. 2014 na porodním sále, před tím jsem „ji“ pouze slyšel. A to dost často.
Když nastoupila do služby, všechny mámy, děti a personál měli jasno. Bude veselo. Přes celé patro se nesl její jiskřivý smích. Vždy si našla čas pro každou maminku, miminko. Potěšila slovem, úsměvem, injekcí či kapačkou a pokoj provoněla svým drahým parfémem, takže nemocniční odér neměl šanci. Moji maminku dva měsíce povzbuzovala a zaháněla všechna fyzická i psychická trápení. A bylo proč.
Maminka nastoupila do porodnice téměř čtyři měsíce před mým očekávaným příchodem na svět. Byl den před Štědrým večerem 2013. Akutní tokolýzu, pokus o zastavení porodu na porodním sále, jsem absolvoval čtyřikrát. Byl to tvrdý boj. Spousta kapaček, injekcí, bolesti, slz. A k tomu všemu mámu z celodenního ležení na „super“ matracích chytl „houser“ zad, přidala se gestační cukrovka, hemoroidy….. ………..Všechno trápení je za námi.
Přišel jsem na svět ve 31tt. Z porodu si pamatuji hlas anděla a jeho památnou větu: „ Čím víc to bolí, tím víc pomáháme miminku“. A pak se svět začal točit kolem mě, a stále točí…
Těším se, až ji zase uvidím, paní Gogelovou.
rodiče Novotní
(narozena 4.5. 2014, 00:43, váha:2860, míra 48 cm, porod přirozený)
Když jsem zjistila, že jsem těhotná, začala jsem navštěvovat kurz Romči Gogelové. Dokonce i manžel se na kurzu dozvěděl co a jak mi má pomoct a díky tomu jsme spolu s porodní asistentkou zvládli porod naší krásné dcerky Nicolky krásně a na výbornou. Zdravotnický personál byl příjemný a profesionální. I já mohu říct: "Přivedli jsem naší dceru na svět beze strachu!" Všem doporučuji kurz i cvičení:) Nastávající maminky nebojte se, lze opravdu mít krásný a rychlý porod, tak jako já :)
Ivana Štachová
Milé nastávající maminky, pokud ještě stále tápete a rozhodujete se jaký předporodní kurz v té současné nepřeberné nabídce vybrat, mohu vám všem podle vlastních zkušeností a prožitků doporučit ten, který vede paní R. Gogelová. Spolu s partnerem (nebylo podmínkou J ) jsme absolvovali 6 velmi poučných „dvouhodinek“, které nám pomohly zvládnout nejen současně
probíhající šestinedělí ;-), ale hlavně příchod na svět našeho milovaného chlapečka. Samotný porod trval pouhé dvě hodiny a to jen díky informovanosti a připravenosti, které se nám na kurzu dostalo.
Touto cestou bych Vám, paní Gogelová, ještě jednou moc ráda poděkovala a ostatním maminkám popřála stejně milou zkušenost jako byla ta moje.
Maminka Pavule J
Díky kurzu jsem věděla, co mne asi čeká a byla jsem klidnější, sebevědomější a cítila se bezpečněji. Můj muž věděl do kterých dveří v porodnici vejít a co si nechat pro sebe, nácvik dýchání mi přinášel úlevu už před samotným porodem. Narození našeho syna tak i díky přátelskému přístupu paní Gogelové a její přípravě na porod bylo silným zážitkem, na který ráda vzpomínám.
(poděkování vzácnému člověku za porod našeho syna a nejen za něj...)
Paní Pištěkovou jsem poprvé viděl před čtyřmi roky,kdy jsme spolu s manželkou v rámci předporodního kurzu navštívili porodnici,abychom se seznámili s prostředím.
A tehdy nám paní Romana představila člověka,který podle jejích slov udělal pro Zlínskou porodnici neuvěřitelný kus práce.
Člověka který se podstatně zasloužil o to,jaká je porodnice dnes a nejde jen o vybavení sálů vanami a speciálními židličkami pro alternativní porody,zavedení aromaterapie a homeopatie při porodech,ale především o prosazování vstřícného a empatického přístupu k nastávajícím maminkám.
Tímhle vším paní Pištěková , která dělala víc než třicet let staniční sestru přispěla k rozvoji Zlínské porodnice.
Její celoživotní studium nových metod a postupů v porodnictví,spolu s laskavostí a trochou ráznosti dávkovanou v těch správných okamžicích dělají z paní Evy porodní asistentku světové úrovně.
O čtyři roky později jsem měl velké štěstí vidět Evu přímo v akci a to při porodu mého druhého syna.
Manželka rodila na židličce,porod trval pět hodin a byl podle jejich slov úžasný.
Moje pocity takto jednoznačně vyjádřit nelze,při porodu na židličce je tatínek zapojen a vtažen do dění víc než kdy jindy,sedí totiž na velké židli za maminkou a ta se o něj opírá.
Takže jsem prodýchával, potil se i tlačil spolu s manželkou a oba nás vedla paní Eva,která v ten okamžik nebyla jen zkušenou profesionálkou,ale i spřízněnou duší mé ženy.
Eva je vzácný člověk na svém místě a za to co pro nás udělala můžu jen říct:,,Evi děkujem že jste nám byla průvodcem v zásadní chvíli našeho života"
Michal a Pavlína Ponížilovi
Porod začal odtokem plodové vody kolem půlnoci, tak jsme hned jeli. Bolesti začaly nad ránem, narodil se ve 14:06 naprosto v pořádku. Bohužel jsem měla poporodní komplikace – vnitřní skryté krvácení, tak jsem po dalších dvou hodinách bolestí, kdy se zjišťovalo odkud pochází, šla pod narkózu, aby krvácení zastavili. Veškerý personál na porodních sálech byl moc milý a ochotný. (zažila jsem tam 3 směny :-))
Přeji všem maminkám bezproblémový příchod prcka na svět!
Zuzana Raabová
Richard Rokyta, 51cm a 3520g, narozen 24.11.2013 ve Zlíně. V době těhonství jsem navštěvovala cvičení gravid-jogy a předporodní kurz. Přepodporodní kurz mi dodal spoustu informací, které pro mě byly velkým přínosem a v mnohém mi dodaly motivaci a inspirací k dalšímu vzdělávání. Některých lekcí jsme se zúčastnili spolu s manželem, který byl doslova nadšen. Cvičení gravid-jogy mi přineslo uklidnění mysli a harmonii těla. Cvičení pro mě bylo aktivitou, na kterou jsem se každý týden těšila. S odstupem času mohu říct, že obě činnosti mi v řadě věcí pomohly a usnadnily ne vždy lehkou dobu těhotenství. Po porodu jsem začala docházet také na hodiny cvičení pánevního dna podporující celkovou regenaraci organismu. Tímto bych za vše chtěla Romance Gogelové poděkovat a vyjádřit úctu a obdiv k její práci, která je pro ni nejen povoláním, ale zejména posláním."
Eva Rokytová
Sofinka se nám narodila urgentně SC na konci 32.týdne těhotenství v pátek 13.9.2013, 1:16hod. Vážila 1,49 kg a měřila 40 cm. Nyní, po 9 měsících, váží 6,40 kg a měří 65 cm. Vše postupně dohání i její zdraví se dostává „do normálu“. Velmi si ceníme obětavé péče a velké podpory lékařů a sestřiček Baťovy nemocnice (oddělení rizikového těhotenství, porodního sálu, šestinedělí a neonatologie), v neposlední řadě též paní Gogelové, díky nimž se nám vše podařilo zvládnout.
Pátek třináctého je pro mnohé nešťastným dnem. Nám však přinesl to největší štěstí:
naši krásnou dcerušku.
Eva a Jan Rafajovi - šťastní rodiče
Ze strachu, že se nevejdu do žádného opravdu dobrého předporodního kurzu, jsem prohledala internet velmi, velmi brzy. A nebylo to zbytečné. Narazila jsem na informace o kurzech paní Gogelové a začala u ní už ve 20. týdnu s jógou. Ta relaxační odpoledne mi moc pomohla, v těhotenství i při porodu. Po těhotenském kurzu jsme se s manželem na porod těšili, a snad i proto proběhl hladce, příjemně… Strach z neznáma potlačila jistota, sebevědomí, klid, důvěra. Že to bolelo, si pamatuju velmi matně, víc si vybavuju hudbu, vůni, vanu a porodní asistentku, která mi potírala břicho bylinkami. Ten poslední okamžik, kdy všechna bolest ustane a vy máte v náručí své novorozené miminko, cítíte jeho vůni, je nepopsatelný. Přeju každé mamince hladký porod, aby si ho mohla celý vychutnat tak jako my tři.
Lenka Zbranková